"Je to přenádherné místečko!

Rozumějte mi dobře. Je tady nádherně, neporovnatelně krásně, lidé přece jen nestačili oloupit přírodu o její věčné půvaby. Ale ta rázovitá Šumava, její vznešený, posvátný klid, poezie šumících smrkových hvozdů, ta už tady není, zmizela odsud navždy.

Pozdravujte ode mne Čertovo jezero, na jehož věčně melancholických březích jsem v mládí zasněně dumal, a to ještě v době, kdy lesem nevedla žádná stezka, kdy dřevo hnilo na zemi a kdy jen pronikavý křik dravého ptáka nebo ťukání osamělého datla porušily velebné ticho."

zdroj: Karel Klostermann - Črty ze Šumavy